obránce

Czech

Etymology

From obránit +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈobraːnt͡sɛ]
• Hyphenation: obrán‧ce

Noun

obránce m anim (feminine obránkyně)

1. defender, protector

   Synonyms: ochránce, zastánce

   Antonym: útočník

2. (sports) defender

   Synonyms: bek, (obsolete) back, zadák

   Antonym: útočník

Declension

Declension of obránce (masculine animate in -e)

	singular	plural
nominative	obránce	obránci
genitive	obránce	obránců
dative	obráncovi, obránci	obráncům
accusative	obránce	obránce
vocative	obránce	obránci
locative	obráncovi, obránci	obráncích
instrumental	obráncem	obránci

Further reading

• obránce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• obránce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• obránce in Internetová jazyková příručka